Vitajte na mojej webovej stranke http://www.lukasvojenskevozidla.websnadno.cz/

Vítejte na stránce lukasvojenskevozidla.websnadno.cz v sekci Ruské námořnictvo

Úpravu tohoto bloku zahájíte dvojklikem...

Ruské námořnictvo

 Ruské námořnictvo (oficiálně VMF, Vojenno-morskoj flot) je součástí ozbrojených sil Ruska. Je nástupcem sovětského námořnictva, které zaniklo s rozpadem SSSR po skončení studené války. Tehdy ruské námořnictvo převzalo naprostou většinu sovětských plavidel. Hlavním posláním ruského námořnictva je jaderné odstrašení, ochrana pobřeží a námořních tras.[1]

K červnu 2009 mělo ruské námořnictvo k dispozici cca 60 ponorek, přibližně 70 velkých hladinových bojových lodí (křižníků, torpédoborců, fregat a korvet), téměř 80 pobřežních a hlídkových člunů, cca 40 minolovek, zhruba 70 obojživelných výsadkových lodí a vznášedel a 370 logistických a podpůrných lodí.[2] Značná část těchto lodí je však již zastaralá či neschopná služby, přičemž pro ně není náhrady. Plány rozvoje a modernizace námořnictva se nyní soustřeďují zejména na ponorky. V ostatních kategoriích hrozí, že se ruské námořnictvo stane spíše pobřežní silou.[2]

Ruské námořnictvo tvoří čtyři loďstva – Severní (nejsilnější), Baltské loďstvo, Černomořské a Tichooceánské a Kaspická flotila. Symbolika současného ruského námořnictva navazuje na tradice ruského carského námořnictva. Odpovídají ji standarty, uniformy i názvy lodí. Ze sovětské éry tak zůstaly zejména pěticípé hvězdy na ruských letadlech. Vlajku moderního ruského námořnictva tvoří modrý kříž v bílém poli.[3]

Ruské námořnictvo se v posledních dvou dekádách potýká s řadou vážných problémů. Nedostatečné finanční a materiální kapacity Ruska vedly k výraznému oslabení síly jeho námořnictva. To nemělo dostatek prostředků pro údržbu stávajících jednotek, natož pro stavbu nových. Předčasně tak byly vyřazeny například letadlové lodi třídy Kijev či zastaveny práce na dokončení letadlové lodi Varjag (byla prodána do ČLR). Dokončení lodí, rozestavěných ještě za existence Sovětského svazu, se často protáhlo na mnoho let a starší lodě dodnes tvoří jeho jádro. Rusko dnes postrádá prostředky pro stavbu větších hladinových lodí a proto hrozí, že bude muset lodě nakupovat v zahraničí.[4][5] Rusko tak oznámilo, že do roku 2020 neplánuje stavbu žádné další letadlové lodě[6] a naopak na konci roku 2011 uzavřelo kontrakt na stavbu čtyř francouzských výsadkových a velitelských lodí třídy Mistral.[7]

Rusko rovněž ztratilo síť vojenských přístavů ve spřátelených zemích ze sovětské éry. Jako hlavní základnu si přitom udrželo pronajatý přístav na ukrajinském Krymu (je stále zdrojem napětí mezi Ruskem a Ukrajinou).[8]Obsah [skrýt]
1 Vývoj počtu lodí v letech 1985–2010
2 Vybavení
2.1 Letadlové lodě
2.2 Křižníky
2.3 Torpédoborce, fregaty a korvety
2.4 Ponorky
3 Operační nasazení
4 Odkazy
4.1 Reference
4.2 Literatura
4.3 Externí odkazy

[editovat]
Vývoj počtu lodí v letech 1985–2010

Tabulka ukazuje pokles vývoj v počtu hlavních kategorií válečných lodí a ponorek na sklonku sovětské éry a v současném Rusku.[9]Typ / Rok 1985 1990 1995 2000 2005 2010[10]
Letadlové lodě 5 6 3 2 1 1
Křižníky 32 26 7 6 4 5
Torpédoborce 74 52 43 23 17 14
Fregaty 32 32 29 20 11 6
Korvety 185 200 130 110 60 64
SSBN — Nukleární balistické ponorky 83 63 28 13 13 9
SSGN 72 72 16 11 9 5
SSN — Nukleární útočné ponorky 71 64 50 25 20 14
SSK — Konvenční útočné ponorky 140 66 55 22 19 18

[editovat]
Vybavení
[editovat]
Letadlové lodě

Křižník Petr Veliký třídy Kirov.

Vzhled nové fregaty třídy Admiral Sergej Gorškov.

Letadlová loď Admiral Kuzněcov je v současnosti jedinou lodí této kategorie, kterou ruské námořnictvo provozuje. Její sesterská loď Varjag nebyla po rozpadu SSSR dostavěna a trojice letadlových lodí třídy Kijev již není ve službě. Pro stavbu podobně velkých lodí nemá dnešní Rusko potřebné kapacity.[2]
[editovat]
Křižníky

Všechny křižníky ruského námořnictva pocházejí z tříd vyvinutých pro sovětské námořnictvo za studené války. V některých případech se jedná o jednotky za studené války rozestavěné a později jen obtížně dokončované. Jedná se o dva křižníky tříd Kirov, dále o plavidla tříd Slava a Kara. Obě jednotky třídy Kirov představují největší válečné lodě své kategorie na světě, silně vyzbrojené a s nukleárním pohonem – zároveň však s velice nákladným provozem.[1]
[editovat]
Torpédoborce, fregaty a korvety

Téměř všechny současné ruské torpédoborce, fregaty a korvety pocházejí ze sil sovětského námořnictva. Torpédoborce patří k sovětským třídám Kashin, Sovremennyj a Udaloj. Stavba nových torpédoborců přitom není v dohledné době vůbec plánována.

Fregaty patří ke třídám Krivak, Neustrašimij a Gepard. Novou generaci fregat má představovat třída Admiral Sergej Gorškov – jedná se o prozatím jediné stavěné ruské hladinové lodě schopné oceánské služby a první nové velké hladinové lodě, které Rusko staví od konce studené války. Pro operace v pobřežní vodách je přitom stavěna nová třída víceúčelových korvet Stěreguščij.[1]
[editovat]
Ponorky

Raketonosná ponorka s jaderným pohonem Jurij Dolgorukij.

V roce 2009 provozovalo ruské námořnictvo flotilu více než 60 ponorek, přičemž na ponorky se soustřeďují programy rozvoje námořnictva. Námořnictvo přitom plánuje další redukci jaderných ponorek, po níž jich má vlastnit pouze dvacet kusů (deset raketonosných a deset víceúčelových).[1]

Ze sovětské éry zůstalo několik raketonosných ponorek s jaderným pohonem tříd Delta III, Delta IV a Tajfun. V roce 2010 je očekáváno dokončení ponorky Jurij Dolgorukij, která je první jednotkou nové třídy Borej (jejich výzbroj mají tvořit balistické střely Bulava, jejichž vývoj však provázejí velké potíže). Jednotky Aleksandr Něvskij a Vladimir Monomach téže třídy jsou rovněž ve stavbě, přičemž Rusko počítá se stavbou celkem osmi lodí.

Ruské útočné ponorky mají zčásti jaderný a z části konvenční pohon. Jaderné ponorky zastupují třída Akula a Oscar II. Ve stavbě je rovněž ponorka Severodvinsk nové víceúčelové třídy Jaseň. Dieselelektrické ponorky zastupují pokročilé jednotky třídy Kilo, které mají ve službě nahradit zcela nové univerzální dieselelektrické ponorky třídy Lada. Mimo výše uvedené typy lodí vlastní Rusko též několik speciální ponorek, sloužích pro různé specifické účely.[11]
[editovat]
Operační nasazení

Ruská raketonosná korveta Miraž (Projekt 1234.1) — vítěz ze střetnutí s gruzínskými čluny.

V roce 2008 se ruské námořnictvo zapojilo do války v Jižní Osetii.

Ruské námořnictvo se v současnosti podílí na misi OSN proti modernímu pirátství v oblasti Adenského zálivu a Indického oceánu. Nasazeny zde byly například torpédoborce třídy Udaloj Maršal Šapošnikov a Admiral Levčenko.[12]

Webová stránka byla vytvořena pomocí on-line webgenerátoru WebSnadno.cz